Z historie Klicperovch Chlumc

Vysvtlen na vod

Na plnm zatku je teba veobecn poznamenat, e vechno pro mne zaalo nevinou nhodou a tak njak neplnovan.

Pestoe mm divadlo rd a spolu smanelkou jsme astmi nvtvnky divadelnch pedstaven jak profesionlnch tak i ochotnickch, kterm mimo jin upmn fandme a obdivujeme je, tak mne nikdy nenapadlo, e budu do vru udlost a dn okolo divadla, jako umleckho nru takto vtaen. N blzk zjem ochlumeck ochotnick divadelnictv vpodstat naplno zapoal vroce 2012. Vtomto roce jsme se poprv uchzeli o zskn permanentky na tehdy 66. Klicperv Chlumec. Rutinnm postupem a pznivm zenm osudu jsme nakonec a zkonit skonili u pan Marcely Perovsk, editelky Klicperova domu vChlumci nad Cidlinou, kter zprostedkovala a naplnila n poadavek. Kdy jsme se s pan Perovskou louili, ji spermanentn vstupenkou na vechna programov pedstaven vkapse, tak jsem pan Perovsk prostednictvm manelky pislbil, e pokud budou na to moje duevn sly a verbln i slohov schopnosti stait, tak se pokusm nae kulturn, osobn i ostatn obecn zitky a dojmy po skonen tto tradin soutn pehldky ochotnickch divadelnk shrnout do psemn formy. Stm, e vppad poteby by mohly tyto texty bt pouity dle bu pro potebyDS Klicpera nebo i v mstnm msnm periodiku Chlumeck listy. Nakonec to dopadlo nad moje oekvn, vytvoen text byl opravdu veejn publikovn nejen prostednictvm DS Klicpera na jejich webovch strnkch, ale tak i tiskovou formou vmsnku Chlumeck listy. To vlastn nastartovalo moj dal plodnou a vstcnou spoluprci se fredaktorkou Chlumeckch list pan Mgr. Milenou Komrkovou.

Pi dalch kontaktech snktermi pedstaviteli DS Klicpera a pi jednn span Perovskou jsem se dovdl o existenci knihy Historie Chlumeckho divadla. Jejm autorem je pan Vclav Lauterbach (1912 2007), kter osobn a iniciativn vroce 1937 stl u zrodu tradice soutn pehldky Klicperv Chlumec a osobn se zaslouil o jej dal rozvoj. Pan Lauterbach psobil vdy jako nenavn propagtor, organiztor, dramatik, reisr i interpret ochotnickho divadelnictv vChlumci nad Cidlinou. S opravdovm zjmem jsem si celou knihu peetl a pot nkolikrt jet prolistoval dl stat.

Zstal jsem pekvapen a svelkm podivem i obdivem nad tm, jak bohat umleck divadeln a kulturn ivot byl nabzen ji minulm generacm oban vChlumci nad Cidlinou a v jeho okol. Jak aktivn byli mstn ochotnit divadelnci v rznch vkovch kategorich ve vech historickch i politickch etapch vvoje na spolenosti a jak se dokzali spehledem a hlavn s vervou vyrovnvat snepzn nstrah osudu i sorganizanmi, personlnmi a technickmi problmy. Nejmarkantnjm pkladem jejich nezlomnho sil i aktivnho een problm bylo nkoliker opakovan hledn odpovdajcho prosted a podmnek pro hereck zzem a vlastn divadeln produkci, spojen vdy sfinannmi a technickmi problmy. Vknize je eeno ve o ochotnick divadeln historii sodpovdnost a zjmem autorovi jist vlastnmi. Sbr historickch materil a badatelsk aktivity vedouc ke zpracovn knihy do finln podoby urit stlo mnoho nmahy, sil i podrobnho studia varchivech, co se objektivn promt vtextovm i obrazovm obsahu knihy.

Pi ten tohoto dla mne napadlo pokusit se zjednotlivch dat a faktografickch daj sestavit tabulkov pehledy, kter by poskytly ucelenou, snaz a mon i rychlej orientaci vjednotlivch roncch soutn pehldky amatrskch divadelnch soubor Klicperv Chlumec. Vedle sumarizace programov npln si dle mho nzoru pehled zaslouily daje o jednotlivch divadelnch souborech a spolcch, kter se vprbhu cel historie tto amatrsk divadeln pehldky zastnily.

Kdy ji jsem byl aktivn i duchem ponoen vtom divadelnm svt a ovlivnn knihou pana Lauterbacha, tak jsem si dovolil tento konkrtn a kChlumci nad Cidlinou se pmo a zce vztahujc pehledov soupis vcn doplnit a rozit strunm verblnm projevem. Pro naplnn tto snahy jsem byl osvcen mylenkou, e by nebylo od vci konkrtn se dotknout pmo veobecn historie ochotnickho divadla a jeho vvoje. Jeliko pi tom jsem ml a mm stle na zeteli chlumeck ochotnky a jejich umleck aktivity, tak jsem si dovolil se zsadnmpispnm ji citovan knihy srovnvat obecnou ochotnickou i spoleenskou historii sudlostmi, kter se v pmo kchlumeckm ochotnickm aktivitm a jejich amatrskmu divadlu. Proto nezstalo jen u tabulek, ale vzniklo nkolik stran textu ryze sdivadeln ochotnickou tmatikou shistorickm podtextem.

Vsamm zvru tohoto pojednn o ochotnickm divadelnictv bylo nemon ponechat stranou kulturn chloubu msta, kterou je zrekonstruovan Klicperv dm. Tento stnek kultury byl uveden do provozu vroce 2006, i po vce jak deseti letech provozu se stle stkv novotou a je dstojnm prostedm pro vechny inkujc umlce, soubory i pro divky. Zde tak konen a zaslouen nali odpovdajc a stl zzem chlumet ochotnci sdruen vDivadelnm spolku Klicpera Chlumec nad Cidlinou. A jim hodn dlouhch let slou kjejich spokojenosti i kpote vech vdnch kulturnch divk.

Protoe ochotnick divadelnictv je jednou zforem a odno divadelnho svta jako takovho a souvis i sjeho histori, tak na zvr jsem pidal jet strunou sta o vzniku a vvoji tohoto spoleensky dleitho umleckho smru.

Zdroje informac k jednotlivm stem textu vetn poznmek souvisejcch s celkovm zpracovnm jsou uvedeny v nsledujcch vysvtlivkch.

  1. Souhrnn pehled jednotliv uvedench inscenac i interpretujcch divadelnch soubor a spolk za obdob let 1937 a 2005 je sestaven a zpracovn podle faktografickch daj uvedench a prezentovanch v knize nestora chlumeckho ochotnickho divadelnictv pana Vclava Lauterbacha "Historie Chlumeckho divadla" z ledna 2006. Vdcch kde nen uveden konkrtn daj (datum, msto apod.) dolo ksituaci, e daj nebyl vknize dohdateln neuveden.

  2. Vad ppad vobdob let 1937 2005 se vyskytuje u jednoho mstopisnho nzvu (msto, msto) nkolik rozdlnch nzv interpretanch soubor a spolk. Tato etnost me ovem znamenat, e vnkterch ppadech se me jednat o shodn soubor, kter sohledem na spoleensk okolnosti a politickou situaci musel vprbhu let mnit svj nzev. Tato skutenost nikterak neovlivuje rove odehranch inscenac, jen m vliv na celkov poet zastnnch spolk a divadel.

  3. Od roku 2006 se tato soutn festivalov pehldka amatrskho divadla ji pravideln kon vpjemnm a dstojnm prosted nov zrestaurovanho kulturnho stnku msta Chlumec nad Cidlinou, kterm jeKlicperv dm. Toho dvodu je tabulkov st o divadelnch souborech rozdlena podle tohoto kritria.

  4. Popis umleck npln i doprovodnch akc vkadm jednotlivm ronku Klicperova Chlumce od roku 2006 je sestaven podle oficiln vydanho program kadho jednotlivho roku. Ppadn jsou vyuity podklady dostupn na webovch strnkch Divadelnho spolku Klicpera Chlumec nad Cidlinou, Klicperova domu nebo na strnkch periodika Chlumeck listy.

  5. Pojednn o strun teorii vvoje divadla i sta historie ochotnickho divadelnictv jsou zpracovny pevn zveobecn dostupnch internetovch podklad. Prmt reln aktivn innosti amatrskch divadelnk v Chlumci nad Cidlinou vjednotlivch historickch etapch je vytvoen opt dky pouit dlch informac z knihy A. Lauterbacha Historie Chlumeckho divadla, leden 2006.

1937 - KLICPERV CHLUMEC - 2017


Sedmnct rok dvactho prvnho stolet je pro kulturn veejnost a zejmna pro ochotnky a amatrsk divadelnictv vChlumci nad Cidlinou velmi vznamnm rokem. Ochotnick divadeln innost m ve mst dlouhou a bohatou tradici, kter se pot oficiln ji od roku 1861. Na spchy a sil mstnch ochotnk na sklonku let prvn republiky navzala dal tradice, kter petrvv a do souasnosti ve form soutn pehldky amatrskch divadelnch soubor KLICPERV CHLUMEC.

Kletonmu roku 2017 se dokonce vztahuj dv pjemn kulat vro, ktermi se tato letit divadeln pehldka me pochlubit a na n mohou bt vichni chlumet divadelnci i ti, kte jim fand a pomhaj vjejch obecn velmi uiten a zslun innosti prvem hrdi.

Prvn zcitovanch vronch udlost je jednoznan zsadn a od n se odvj jakkoliv dal asov i realizan linie.

V kvtnu 2017 tomu bylo pesn osmdest let, kdy se naden a obtav chlumet ochotnit divadelnci, kte byli sdrueni vPvecko-ochotnick jednot Klicpera Chlumec nad Cidlinou, spolu smstskou radou rozhodli oslavit 145. vro narozen mstnho rodka a vznamn osobnosti naich djin a nrodnho obrozen Vclava Klimenta Klicpery. Prv tmto poinem byla zaloena dlouholet tradice vznamnho a populrnho amatrskho divadelnho svtku, kter vprbhu let perostla vprestin soutn pehldku amatrskch divadelnch soubor. O jejm kulturnm spoleenskm vznamu nesporn svd skutenost, e neustle pout velk zjem divk.

Vknize Historie chlumeckho divadla jej autor Vclav Lauterbach, nestor chlumeckch ochotnk a jeden zotc mylenky vzniku tto tradice, popisuje prvn ronk Klicperova Chlumce nsledovn.

Klicpera se rozhodla kuctn pamtky chlumeckho rodka V. K. Klicpery podat kadoron oslavy zamlen jako divadeln sjezdy sheslem Klicperv Chlumec.

Protektort pevzala slavn mstsk rada vChlumci n. C.. Klicperovy slavnosti vChlumci n. C. byly zahjeny vptek 28. kvtna v7.45 hod. veer. U pomnku bsnkova na nmst bylo za asti vech kulturnch korporac vzpomenuto spietou na vlasteneck zsluhy Klicperovy. vodn slovo pronesl uitel O. Lesk.

V divadle 30. kvtna vdivadle Dlnickho domu po vodnm proslovu JUDr. Fr. Krause byla pedvedena divadeln veselohra V. K. Klicpery Kad nco pro vlast.

Byl to zatek velmi skromn, kdy naden chlumet ochotnci jedinm pedstavenm oslavili zrove 145. vro narozenin svho rodka, nebo zplnovan druh hry, kterou mla bt Jirskova Lucerna, bohuel selo. (bli dvod nerealizovn plnovan hry nen vknize nikterak dle specifikovn).

Druhou vron udlost, kter se dotk historie innosti chlumeckch divadelnch ochotnk, kter se rovn vztahuje kroku 2017, je celkov poet odehranch a uskutennch ronk Klicperovch Chlumc.

Vletonm roce pivtaj dstojn a pjemn prostoryKlicperova domu vChlumci nad Cidlinou ji 70. ronk tto amatrsk divadeln pehldky. Vtomto nov zrekonstruovanm kulturnm zazen msta se letos soutc ochotnci spolu sdivky sejdou ji po dvanct.

Rozdl mezi 80. vrom konn prvnho ronku vroce 1937 a reln uskutennm 70. Klicperovm Chlumcem vroce 2017 nen poetn chybou nebo peklepem vtextu. Tento seln nesoulad je ovlivnn nktermi historickmi udlostmi, politickmi vlivy a spoleenskmi zmnami vna zemi vuplynulch historickch obdobch. Tyto vnj faktory zapinily, e vnkterch kritickch i jinak pohnutch letech se Klicperv Chlumec prost nekonal, protoe to bylo nemon. Nastal konkrtn situace byly jist problmov, nemil a stresujc pi ohldnut za pedchozmi spnmi ronky.

Proti tomu na druh stran je nutn a souasn spravedliv vyzvednout a pochvlit aktivitu a sil vech nadench chlumeckch amatrskch divadelnk a ostatnch pznivc ochotnickho divadla. Nenechali se odradit dlmi nezdary ani okolnostmi a po tvrch a realizanch tlumech se vdy vzchopili. Pokad opt nali slu, energii, odvahu i chu zase pozvednout pomyslnou standartu ronk Klicperovch Chlumc a zamvat j do lepch as.

To vechno pro ulechtilou vc, aby tato krsn a mil tradice byla zachovna pro dal generace amatrskch divadelnk a spokojench divk.

Na zvr tto pipomnky o kulatch vroch spojench s prezentac Klicperovch Chlumc si upmn pejme a pi tom doufejme spevnou vrou, e budouc vvoj historie ji nijak nepzniv nezashne do plynulosti dalch pokraovn tohoto vznamnho kulturnho svtku sdlouhou tradic.

Od Vclava Klimenta Klicpery
a do Klicperova domu vChlumci nad Cidlinou
aneb letem svtem ochotnickm divadlem

Prolog

Neobbm se, e pehnm, uvedu-li za eskou knihou ihned esk divadlo, esk divadlo ochotnick, kter probouzelo nrod k ivotu. Je to docela pirozen. Spisovatel, vlastenet kn, profesoi, uitel, vidli, e je nutno initi propagandu, roziovati mezi lid mylenky, jimi se tili a posilovali v nadji do budoucnosti, a tu bylo iv slovo, jako vdy i zde nejlepm prostedkem k doclen spch. Za tehdejch pomr bylo pak mono esk slovo iti tm pouze s ochotnickho jevit. ady, sledujc nedviv kadou znmku nrodnho hnut, nepikldaly, na tst, valn dleitosti ochotnickm zbavm a snad se jim i zamlouvalo, e ist vnos bval vnovn chudinskm stavm a tak nekladly zprvu tkch pekek a dovolovaly esk hry i tam, kde nejosteji pronsledovaly nejnevinnj jinou znmku nrodnho hnut. e valn pispl k rozen ochotnickch her dobr prask pklad, je ovem jisto. Tak shledvme potky ochotnickho divadla na venkov teprve po prvnch eskch hrch v Praze a ilej ruch v podn ochotnickch pedstaven zaal teprve po zahjen her v Boud, je ovem byly tak provdny ponejvce eskmi ochotnky. Prav rozruch a zvodn v astm hran divadla nastal, kdy se objevovaly prvn pvodn divadeln hry, kter se alespo ponkud vce zamlouvaly obecenstvu, neli prvn chatrn pokusy. A pozdji pak ji pmo naden hrno, kdy se zaaly tiskem vydvati hry Klicperovy a lep prce tpnkovy. Tu v letech dvactch (19. stolet) i pozdjch vstoupili do ad ochotnickch tm vichni nai buditel; nebylo snad jedinho vynikajcho mue eskho, kter by se byl na ochotnickch prknech nepokusil v tto jinak drobn prci nrodn, kter vak tenkrte byla skutenm apotoltem. Ochotnkem byl jadrn Klicpera i tich Tyl, jemnocitn Jablonsk i elezn Havlek, Mcha i Kolr, Hbl, Nebesk, Chmela, Havelka, ti vichni snaili se, aby ochotnick divadlo konalo sv nrodn posln.

Takto vznik, vznam i posln ochotnickho divadla v echch popisuje Jan Ladeck ji vroce 1895 ve sv literrn prci esk divadla ochotnick, vydan u pleitosti Nrodopisn vstavy. Je potiteln i zsadn, e se i on pmo zmiuje a vyzdvihuje osobnost chlumeckho rodka, nrodnho buditele a vlastence Vclava Klimenta Klicpery. (Jan Ladeck - narozen 13.5.1861, zemel 20.7.1907. Divadeln kritik, prosazujc realistick tendence v esk dramatice, vznamn funkcion MDO - (1895 1900 starosta), dramatik a prozaik.

Pestoe tento text vznikl ped vce jak sto dvaceti lty, tak lze jen prost konstatovat, e na jeho historick podstat a hloubce pravdivosti se nic nezmnilo vdalch letech a do dnench dn.

Ochotnick divadlo, jeho historie se v echch zaala odvjet od konce 18. stolet, je jednou z nejstarch organizovanch obanskch kulturnch aktivit. Jedn se o osobit fenomn eskho kulturnho prostoru.

  • ochotnci vzbudili veskm obyvatelstvu velmi silnou vlnu vlastenectv a veejn aktivity; v podstat zsadn pispvali k formovn modernho nroda;
  • vlivem na veejnou sprvu napomhali ke zmrnn absolutistickch tendenc habsbursk monarchie;
  • ochotnick divadlo se stalo tribunou estv a tak nstrojem formovn veejnho mnn;
  • mstopis eskho amatrskho divadla dokazuje jeho slu jako nejmohutnjho proudu esk kultury;
  • na map ech, Moravy a Slezska tm nen msto, v nm by v prbhu poslednch dvou set let nepsobil alespo jeden amatrsk divadeln soubor.

Vtomto ppad ji nelze mluvit o tom, e by ochotnick divadelnictv virokch lidovch masch byla zjmov innost jen pro vybran skupiny osob. Tady u sejedn o nrodn kulturn identitu, kter nala mezi nejirmi skupinami prostho lidu rodnou pdu pro sv psoben, vestrann rozvoj a vneposledn ad i pro veobecn vzdlvn.

Pro eskou kulturu a divadeln veejnost je velkm tstm, e trendy, mylenky a idely amatrskho divadla, zstaly stle zachovny ve velkm rozsahu a do souasnosti dky zjmu a naden tisc bezejmennch, ale o to vce obtavch a zancench ochotnickch divadelnch umlc a loklnch patriot, kte dle rozdvaj radost a zbavu, asto i pouen.

esk ochotnick divadelnictv je mon rmcov a strun shrnout do zsadnch vvojovch etap podle historickho vvoje i politickch vliv.


Ochotnick divadlo od potk vzniku a do roku 1918

Zatkem 19. stolet, vobdob nrodnho obrozen dolo ke znanmu rozmachu ochotnickch spolk, ty se v tomto obdob dle rozrstaly a vnitn diferencovaly. Centra ochotnk leela pedevm v oblastech s rozvinutm prmyslem i zemdlstvm. Msta, jako i vt vesnice zpravidla mli jeden, nkdy i vce ochotnickch soubor. Jednotliv pedstaven mimo jin veobecn vlivy aktuln eily lokln problmy uren pro okruh divk v konkrtn oblasti.

Hry, kter si ochotnci vad ppad psali sami, nedosahovaly ve vtin ppad velk umleck hodnoty a umleck literrn rovn. Jednm z typickch prostedk lidovho ochotnickho divadla byly davov scny. Zatmco koovn divadeln spolenosti, zprovoznch a zejmna zekonomickch dvod, musely vystait jen s omezenm mnostvm herc vsouboru i na scn, pro ochotnky nebyl problm jevit zaplnit potebnm davem nadench amatrskch herc i ochotnch neherc - soused. To odpovd veobecn snaze ochotnk o co nejvt realizmus vdivadelnch pedstavench, kter se odrazil i ve snaze o patin dokonal kostmov a scnick prosted (kroje, aty, nbytek, nad, prodn plodiny apod.).

Na pamtn desce umstn na jednom zdom vulici Boeny Nmcov (dve Raauthaus) vChlumci nad Cidlinou lze dovodit prvn nznaky amatrskho divadelnictv vtomto mst. V textu je uvedeno, e vtchto mstech ji vroce 1811 hrval divadlo pro veejn lid, chlumeck rodk a vlastenec Vclav Kliment Klicpera se svmi pteli. Rok 2017 je tedy ji 196. vrom od tchto udlost. Informace je historiky odvozena zvedlejch a nepmch zdroj tkajcch se osoby V. K. Klicpery, prbhu jeho studia i pobyt pmo vrodnm mst. Na zklad dostupnch indici a penesench informac je tento pedpoklad odpovdn podporovn tak odbornou veejnost, co dodv vhu pro jeho zveejnn. Konkrtn faktografick archivn materily spojen stmito aktivitami se vak dajn nedochovaly.

Vprvn polovin 19. stolet nebyly veobecn dobr a pzniv podmnky pro rozvoj a provozovn amatrsk divadeln innosti sohledem na politick i ekonomick pomry, kter vtehdej rakousk monarchii vldly a tak dky velmi psn cenzue. Kstenmu uvolnn tto spoleensky nenosn situace pro irok vrstvy obyvatel dolo a potkem druh poloviny 19. stolet, kdy vrakousk monarchii ji byl vydn a zaal platit Divadeln zkon o spolcch.

Vnvaznosti na rostouc poty divadelnch spolk a tak sohledem na jejch krajovou i repertorovou rozttnost se vprbhu pibvajcch let 19. stolet zaaly postupn projevovat snahy o organizovan sjednocen ochotnk. Vletech 1868-1880 vznikla Divadeln jednota, jejm pedsedou byl Vtzslav Hlek, vobdob let 1880-1885 j nahrazuje Matice divadelnch ochotnk, s pedsedou Josefem Barkem. Trend sjednocovn a organizovn amatrskho divadelnictv vyvrcholil vroce 1885, kdy vznikla stedn matice divadelnch ochotnk eskoslovanskch (MDO), kter zasteovala ochotnick aktivity a do roku 1951, kdy ukonila svou innost pod vlivem ponorovho politickho vvoje veskoslovensk spolenosti. S podporou sociln demokracie byl pozdji, roku 1911, jet zaloen Svaz dlnickch divadelnch ochotnk eskoslovanskch.

Od osmdestch let 19. stolet se v ochotnickm divadelnictv zaaly objevovat dva razantn proudy, ktermi byl vvoj divadla a nsledn i vbr repertoru a asto i vlastn realizace inscenac ovlivovny. Jednalo se o skupiny amatrskch divadelnk, kter se rekrutovaly bu zad studentstva anebo z ad dlnictva.

Studentsk spolky vznikaly pedevm voblastech a mstech s rozvinutm stednm a vysokm kolstvm a prosazovaly pedevm hry autor novch smr zamen na trendy modernho a vt dob tedy souasnho umn.

Dlnick divadeln spolky byly zakldny vude tam, kde mezi dlnky existovalo dostaten kulturn povdom i divadeln tradice, na kter bylo mono spn navzat. Ve sv innosti se soustedili na naturalistick vjevy socilnch kivd, jako i boj o zlepen jejich pracovnch a ivotnch podmnek. Velk mnostv tchto dlnickch ochotnk fungovalo pod patronac sociln demokracie, kter se politicky i organizan stavla do ela i ostatnch dlnickch aktivit.

Smr udan tmito proudy rzn dolehl i na ostatn, dalo by se ci, neutrln ochotnick scny a tak vtomto obdob a nslednm ase dolo kasto pekotnmu a historicky neuvenmu vyazovn fraek, komedi a oddychovho nru z repertoru veobecn. Hlavnm tmatem studovanch inscenac se povtinou stvalo realistick a naturalistick drama, kter vad ppad drsn a nekompromisn popisovalo tehdy souasnou dobu i skuten stav spolenosti.

Vtomto realistickm duchu a naturlnm trendu vstoupilo esk ochotnick divadlo do obdob dvactho stolet. Jako vechno co je asov a tendenn ovlivovan ani tento smr a kulturn mylen nezstaly vprbhu novho stolet beze zmny. Zsadn vliv na dal vvoj a formovn proud a smr esk kultury postupn mly zmny politickho a spoleenskho klimatu veskch zemch.

Na potku stolet byly esk zem jet soust Rakouska Uherska a vele monarchie stl csa asdelnm mstem byla Vde. Vvoj obecnho nrodnho snaen vak smoval kposlen mylenky esk sttnosti a k touze po osamostatnn a vytvoen samostatnho sttu. Bylo-li to jen trochu mon tak se amatrsk divadeln aktivity snaily upnat ke klasickm autorm, aby mylenka eskho vlastenectv a poslen nrodn hrdosti sclem samostatnosti byla prosazovna v okruzch nejir divck veejnosti.

Na toto pozitivn uvolnn spoleenskch pomr vrakousk monarchii aktivn reagovali i chlumet ochotnit divadelnci. Dne 20. kvtna 1861 vydvaj provoln kobecenstvu a zakldaj Spolek divadelnch ochotnk. Nsledn se vChlumci nad Cidlinou zizuje divadlo, kter jet do konce tohoto roku zahjilo svou innost. Tato skutenost jen dokladuje a potvrzuje, e chlumet oban a zejmna divadelnci byli vkad dob vrni odkazu slavnho rodka V. K. Klicpery. Ten se vak tohoto historickho okamiku ve svm roditi spolitovnm ji nedoil (+15.9.1859). Tmto aktem se ped 146 lety reln, clen a oficiln zaala pst a spn odvjet historie chlumeckho ochotnickho divadelnictv.

Zvznamnjch chlumeckch udlost konce 19. stolet lze pipomenout benefin divadeln pedstaven na pomoc Nrodnmu divadlu po poru vz 1881, oslavy k 100. vro narozen V. K. Klicpery vsrpnu 1892, vystoupen ve prospch budouc chlumeck sokolovny vbeznu 1898 (i kdy zkladn kmen byl poloen a o ticet let pozdji).

Dne 20. 4. 1902 vznik nov umleck spolek Pvecko-ochotnick jednota Klicpera (POJ Klicpera), kter spojuje dosavadn ti samostatn umleck tlesa - pveck spolek mu, pveck spolek en a divadeln ochotnick spolek.

Pod vedenm starosty msta Zikmunda Kozelky se dne 1. ervence 1907 otevr kulturn stnek Okresn dm, kde POJ Klicpera, nachz sv toit a souasn si pispv na nov jevit finann stkou ve vi 2 000,- K.

20. ervence 1906 si chlumet ochotnci i ostatn spoleensk sloky msta aktivn pipomnaj 50. vro mrt nrodnho buditele, bsnka, novine, satirika a kritika Karla Havlka Borovskho.

V Chlumci nad Cidlinou se hojn hraj hry eskch klasickch autor - Klicpera, Stroupenick, Vrchlick, alda, Tyl, tech, Jirsek, tolba a dalch. Vpveckch spolcch jsou studovna a interpretovna dla od Martin, Fibicha, Dvoka, Smetany apod.. esk duch a sla nrodnho vdom zde neusnuly a jet vce se posilovaly navzdory vld a snahm c. k. mocnstv.

Prvn svtov vlka v letech 1914 1918 byla posledn hranou Rakouska - Uherska a sjejm odzvonnm vroce 1918, dolo i kzsadnm politickm a spoleenskm zmnm a k novmu perozdlen Evropy vznikem novch samostatnch stt.

V roce 1915 rozhodl sprvn vbor chlumeckch ochotnk, e veker umleck innost bude do konce vlky ukonena podle hesla Mezi zbranmi mzy ml.

Ochotnick divadlo v obdob samostatn SR 1918 - 1945

Konec svtov vlky vroce 1918 znamenalznik Rakouska Uherska a pinesl vznik novch evropskch sttnch celk. 28. jna 1918 byla vyhlena samostatn eskoslovenska republika. Vznik nov samostatn republiky a nastolen demokratickch princip uvolnily naden a eln vcel tehdej spolenosti. Stranou tohoto rozmachu nezstali ani amatrsk divadeln spolky, kter ve svch pedstavench nabzeli divck veejnosti vedle klasickch eskch inscenac tak nov vznikl dla a krom toho soblibou shli po osvdench svtovch autorech dle vlastnho vbru tentokrt a zatm bez nepjemnho a asto zbytenho omezovn ze strany ad.

Valn hromada POJ Klicpera, se poprv konala dne 2. nora 1919. Byla provedena povlen inventura kzahjen dal umleck innosti, tentokrt ji vsamostatn republice. Prvn divadeln premira se konala 6. dubna 1919 a sehrl j dramatick odbor sdruench stran socialistickch vhotelu Liverpool (A. Jirsek Lucerna). Divadeln innost v Chlumci dvactch let pokraovala a rozvjela se bujn a neruen dky naden amatrskch divadelnk i svobodn dob. Vedle klasickch inoher byly postupem asu publiku nabdnuty i zpvohry operety, kter se setkaly svelmi pozitivn odezvou. Ve mst psobila ada dramatickch odbor, kter byly organizovny v rznch spoleenskch spolcch a organizacch - eskoslovensk socialistick mldee, Svornost a Pokrok, TJ Sokol, POJ Klicpera, Sboru dobrovolnch hasi, Strany sociln demokratickho dlnictva a dal. Dalo by se ci, e poet divadelnch spolk a etn repertorov nabdka asto pedily zjem i asov monosti publika (rozttnost se mnohdy ke kod divadelnk i publika odrela vmen nvtvnosti jednotlivch pedstaven). Kvznamnm kulturnm poinm mezivlenho obdob mimo jin lze zaadit oslavu 70. narozenin Aloise Jirska vz 1921 jeho hrou Psohlavci, ve kter vystoupilo celkem sto osob. Vprbhu roku 1924 bylo vnkolika etapch vzpomenuto 100 let od narozen eskho hudebnho velikna B. Smetany. Dne 16. srpna 1924 bylo pipomenuto i vro padesti let od zbudovn pomnku slavnmu chlumeckmu rodkovi V. K. Klicperovi. Od roku 1926 se POJ Klicpera stal dnm lenem MDO. Jednotliv pedstaven se konala na nkolika mstech ve mst - vhotelu Liverpool nebo vjeho zahrad, vhotelu Okresn dm, vDlnickm dom, vhotelu U Lva, kde majitel nechal pistavt prostornou scnu kdosavadnmu slu, tak na novm jeviti vsokolovn. Loutkov pedstaven vetn her pro dti se konala na tzv. Mal scn ve slavnostn sni chlumeck koly.

Vznamnm meznkem chlumeckho ochotnickho divadelnictv i kulturnho ivota msta se stalo datum 30. kvten 1937. Od tohoto data se zan odvjet historie Klicperovch Chlumc, zapoat ulechtilou mylenkou len POJ Klicpera ktrvalmu uctn pamtky vlastence, nrodnho buditele, dramatika a hlavn slavnho chlumeckho rodka. Spolitovnm je teba konstatovat, e ve svobodnm ase prvn republiky se stihl zorganizovat vroce 1938 jet pouze jeden ronk KCH. Vnsledujc nesvobodn dob ji protektortnho a vlenho asu se KCH udrel do roku 1941.

Obdob tictch let 20. stolet se vlivem expanze Nmecka postupn stvalo politicky i obansky napjat a nebezpen nejen v SR, ale vcel Evrop. Nad na zem se zaaly stahovat mraky nsilnch sudetskch odsun, dolo ke zrad spojenc vMnichov v z 1938 a nakonec k celkov okupaci ech a Moravy Nmeckem vbeznu 1939 a vzniku Protektortu. Slovensko se od republiky vbeznu 1939 odtrhlo a vyhlsilo Samostatn stt. Vz 1939 nmeckm vpdem do Polska naplno vypukla II. svtov vlka. To ve hluboce a tiv dopadlo na cel esk nrod se vemi neblahmi dsledky lidskho strdn, trap i osobnho ponen a znanch ztrt na ivotech.

Nastal politick a spoleensk klima se zkonit podepsalo i na prci a aktivitch chlumeckch ochotnk. spn se rozvjejc tradice Klicperova Chlumce se sice udrela do roku 1941, ale po 5. ronku byla nsiln peruena. Pestoe pehldka amatrskch soubor plynule nepokraovala, tak dal divadeln aktivity neustaly ani vtomto okupanm ase. Na repertoru se pevn objevovaly inscenace eskch klasik (Nmcov, Jirsek, Svtl, Klicpera, Tyl, amberk, Vrchlick, Stroupenick, Karafit a dal), kter eskmu publiku byly vzsad nejbli a tak nepmo posilovaly nrodn vdom, hrdost a pedevm vru ve astn konec tto krvav a nesvobodn etapy nach djin. Historickho spchu doshli chlumet ochotnci snastudovnm melodramatu autor Fibich Vrchlick Nmluvy Pelopovy, se kterm se zastnili 20. srpna 1940 X. ronku Jirskova Hronova. Vrmci tto velmi prestin divadeln pehldky skonili na 4. mst. Vedle eskch a nkolika cizch autor se na repertoru chlumeckch ochotnk objevila nov tak inscenace z vlastn dlny. Premira se uskutenila dne 19. dubna 1942 a autorem hry byl Vclav Lauterbach, jednalo se o detektivku snzvem Vrboun posvtn. O tom, e ani v okupan a vlen dob nezanikla divadeln kultura vChlumci, napovd krtk rekapitulace pedstaven a premir zlet 1939 1944. Vtomto asovm seku bylo nastudovno celkem 62 premir, kter divci shldli v celkem 152 pedstavench vrmci divadelnch aktivit domovskho souboru. Ktomu je teba jet zapotat 28 inscenac odehranch jinmi hostujcmi soubory. To, e tiv doba lidi stmelovala, a vkultue hledali tchu a poslen dokladuje i skutenost, e ve vlench letech tal ansmbl chlumeckch ochotnk celkem 200 osob, take krealizaci jednotlivch inscenac bylo typov i umlecky zeho vybrat. Doba okupace byla tk a zl, ale mzy tentokrt nemlely, naopak napomhaly ksbliovn lid. Za to pat vem, kte se na propagaci kultury a posilovn nrodnho uvdomn vtto nesvobodn dob vChlumci na Cidlinou podleli, mnohdy za cenu osobnch obti, sebezapen a s notnou dvkou odvahy, velk uznn, hlubok poklona i neskonal obdiv a trval vzpomnka.

Obdob let 1945 1989

estilet obdob nrodn poroby a nmeck okupace skonilo vkvtnu 1945 osvobozenm eskoslovensk republiky. Vzvislosti na mstnch pomrech, ekonomick situaci a vneposledn ad tak na plnosti divadelnch ochotnickch soubor po zsazch gestapa a protektortnho molochu v dob okupace se pomalu a postupn zaal ivot celho nroda vracet do bnch dennch podk. Tm pdem i kulturn aktivity na vech rovnch se zaaly probouzet k svobodnmu ivotu, nebo lid si d chlb a hry vkad dob a pi pocitu volnosti a svobody o to vce.

POJ Klicpera, oslavil obnovenou svobodu narychlo nastudovanou hrou Matka, kterou ml na repertoru ji vpohnutm roce 1938. Tradice Klicperova Chlumce byla obnovena 6. ronkem vroce 1946 s pokraovnm do 9. ronku (1949). Hrlo se vsokolovn, vDlnickm dom i pod irm nebem. Za zvltn zmnku stoj dv udlosti z roku 1948. Nejprve to byla pprava a realizace dramatickho psma esk rok na vsi, jako manifestan oslavy esk vesnice u pleitosti 100 let zruen roboty za asti tiscovky inkujcch dt. Cel akce se odehrla ve venkovnm prosted, jinak by to snad ani nebylo mon. Dal vznamnou udlost byla dal ast Klicperk na XVIII. ronku Jirskova Hronova sinscenac O. E. Leska Peldramov, kde vzvrenm hodnocen byli vyhodnocen na sedmm mst vcelkovm poad.

Zmnou spoleenskho a politickho uspodn veskoslovensku po noru vroce 1948 zaalo postupn, mimo veho jinho, dochzet zkonit i ke zmnm voblasti kultury a tedy i vinnosti amatrskho divadla. Tyto nov pohledy byly ovlivnny pevn vvojem politick situace a postupn se projevovali v prbhu dalch let, jak na organizovn ochotnickho divadla, tak i na prci amatrskch soubor. Stranou tchto vliv nezstal ani okruh dostupnho vbru konkrtnch inscenac do repertoru. Od 1. ledna 1951 dolo ke zruen stvajcch ochotnickch spolk a bhem tohoto roku svou innost ukonilo i MDO. V cel pedchoz historii eskho ochotnickho divadla byla vzdlvn herc, reisr a ostatnch sloek vnovna znan pe prostednictvm spolkov innosti, kter byla po roce 1948 vtto podob eliminovna z politickch dvod. Pe o vzdlvn se chopily sttem konstituovan instituce, vzniklo nemlo vzdlvacch pleitost zprostedkovanch krajskmi a okresnmi kulturnmi stedisky, tzv. lidovmi konzervatoemi a dalmi organizacemi. Uebn osnovy i tmata vuky byly ovem ovlivnny souasnou ideologi. Sttn orgny si tmto zpsobem zajistily prbnou kontrolu nad repertorovou npln a vkonem innosti i u amatrskch divadelnk.

Nov pomry se pochopiteln nevyhnuly ani POJ Klicpera a promtly se negativn i vpokraovn tradice KCH. Vletech 1950 - 1954 vlivem nevykrystalovan situace vtehdej spolenosti a zejmna z organizanch i personlnch problm uvnit chlumeckho souboru se KCH opt nekonaly. Vnoru 1951 se Klicperci stali soust ZK Mira, n.p., kde v dalm obdob psobili jako dramatick odbor Zvodnho klubu ROH n.p. Mira. Podnik poskytl aktivn pomoc pi obnov rekonstrukci Dlnickho domu, kter byla dokonena vroce 1954, a to umonilo, aby vnsledujcm roce byla opt obnovena tradice KCH.

Pemnou Dlnickho domu na kino Panorama vroce 1957 pichzej Klicperci opt o divadeln sl a svoje zzem. Po obtnch, a finann ztrtovch jednnch sn.p. Mira pechzej ochotnci pod ochrann kdla TJ Spartak Chlumec. Aby se pedstaven mohla konat vsokolovn, bylo poteba vynaloit dal znan pracovn sil i finann prostedky na nutn divadeln a technick pravy. Vt dob pila vtan pomoc ze strany pardubickch profesionl, kte sehrli est benefinch pedstaven veprospch mstnch ochotnk. Vroce 1958 se Klicperci zastnili IV. nrodn pehldky v Krnov spohdkovm pedstavenm Snhurka, zvtka a sedm muk. Sohledem na nron ppravy a studium tto hry se KCH vroce 1958 zorganizanch dvod opt nekonal. Jak dal vvoj historie ukzal, byla to pedposledn ron absence tto tradice. Za zmnku stoj 18. KCH vroce 1964, kter byl velkolep a slavnostn pojat jako II. celosttn pehldka divadelnch soubor STV, co zptn signalizuje, e organizan i provozn problmy tak jinch ochotnickch soubor se zvodnmi kluby organizac se projevily vetnch pechodech ochotnk pod sportovn jednoty. I takto byla sttem podporovan, zen a sledovan organizovanost dobrovoln lidov innosti zaruena.

Rok 1965 pinesl uvnit souboru chlumeckch ochotnk dal nzorov i organizan rozpory a tak vedle stvajcch ostlench a kmenovch herc vznik nov skupina mladch divadelnch nadenc. Neurovnan vnitn problmy ssebou pinesly problm co sdalm ronkem KCH. Vsledek konenho rozhodnut byl nepjemn, ale reln, vroce 1965 se KCH opt nekonal, ale natst to byla posledn vluka vdlouhodob historii tto divadeln pehldky do reln souasnosti. Vroce 1966 se podn KCH ujala Osvtov beseda a jej poadatelsk aktivita vydrela a do roku 1969, tedy po dobu ty nsledujcch ronk. Ke spoluprci byly pevn pizvny profesionln divadeln soubory zHradce Krlov, Pardubic a Kolna. Mstn chlumeck ochotnick soubor se tchto ty nsledujcch ronk vletech 1966 1969 nezastnil ani vpvodn hereck sestav nebo prostednictvm nastupujc mlad generace. Byla to lta zmn, nadj i zklamn.

Po dvaceti letech od nora 1948 pilo vroce 1968 krtk obdob stenho uvolnn politick situace snznakem mon demokracie veskoslovensku a sviz monch zmn v dalm vvoji cel na spolenosti. Je teba ktomuto ovem poznamenat, e ani vedouc pedstavitel eskoslovensk republiky si nebyly pln zcela jisti vvojem i stabilizac konkrtn situace vdalm obdob. Pes uvolnn politickho ovzdu a snahu o demokracii stle byla snaha o ponechn vedoucho postaven KS ve stt.

Vtto dob se chlumet ochotnci, tm zcela zamili naclenou vchovu nov amatrsk divadeln generace. Mlad divadeln ochotnci spolupracovali se ky mstn Zkladn devtilet koly (ZD). Postupn a clen si tak ostlen divadelnci pipravovali vlastn divadeln dorost. Divadelnm repertorem tto kategorie byl pevn pohdky a pedstaven pro dti. Vprci smladou generac se velmi angaoval pan Milan Ettel, kter svm pozitivnm pstupem a pkladem probudil u ady mladch adept ochotnickho divadelnho emesla stlou lsku kdivadlu, za co mu pat trval uznn a ocenn jeho zsluh i po letech. ada souasnch ochotnk jej pamatuje, jako svho uitele a rdce a pokrauj stle a samostan vzapoatm dle.

Vvoj spoleensk i politick situace vna zemi vduchu mylenek Praskho jara 1968 a velidov naden byly neekan, ale rzn zchlazeny nezvanm a neoekvanm pchodem vojsk spojeneckch armd Varavsk smlouvy vsrpnu tho roku kdajnmu poten kontrarevoluce v SSR. Tm se demokratick vvoj vzemi zastavil a veskoslovensku vnastalch sedmdestch letech pak probhaly rzn provrky a istky vrmci tzv. normalizanho procesu a upevnn ideologie.

Prv tyto okolnosti ve spolenosti byly pinou, kter vnesla zmnu i do organizanho zajitn KCH v roce 1970. Vtomto roce byla ukonena innost Osvtov besedy a jej psobnost i povinnosti byly pevedeny pod Mstsk kulturn stedisko. Po tylet pauze se vroce 1970 na programu ji 23. KCH objevili konen Klicperci, tentokrt sinscenac pohdky Kuba a loupenci. Vtrendu studovn a uvdn dtskch her pokraoval DS Klicpera i v nkolika dalch letech, za vydatnho pispn len dramatickho krouku ZD.

Rok 1972 pin do soutnho kln amatrskch soubor vrmci Klicperovch Chlumc nov hodnotc a kritick prvek. Tm je nzor samotnho divka. Ppravn vbor 25. KCH, jeho ronk byl souasn vzpomnkou a oslavou 180. vro narozen slavnho chlumeckho rodka, rozhodl o zaloen a vzniku Divck ankety. O sprvnosti tohoto rozhodnut svd i to, e divck hodnocen petrvalo a do souasnosti a je rozhodujcm kriteriem pro vyhodnocen spnosti inscenac od jednotlivch zastnnch soubor. Princip tto ankety je jednoduch - kad divk ped zatkem pedstaven obdr hlasovac kupn. Po skonen pedstaven jej divci vkldaj, podle vlastnho uven z pedchozho kulturnho zitku, do pipravench schrnek oznaench symboly Velmi lbilo, Lbilo, Nelbilo. Je to objektivn a hlavn bezprostedn reakce kadho divka na shldnut pedstaven a vkony herc a jist i zde plat Hlas lidu, hlas Bo. Oprvnnost divck ankety navc potvrzuje i fakt, e mnohdy vprbhu zvrench hodnocen jednotlivch ronk KCH dochzelo krozdlnm nzorm mezi divky a odbornou porotou. Divadlo je od nepamti ureno a tak se hraje pedevm pro irokou divckou veejnost, take monost vysloven divckho nzoru a jeho prezentace jsou prvem na mst. Mon to i nut soubory kvbru divcky pijatelnch i stravitelnch inscenac.

V70. a v80. letech chlumet ochotnci nastudovali vdy konkrtn inscenaci, a tu pedstavili jako soutn vrmci pslunho soutnho ronku KCH. Reprzy se odehrvaly nsledn vpilehlm i vzdlenjm okol dle poadavk poadatel a zjemc o pedstaven. Organizan ztita nad jednotlivmi ronky KCH stle patila do kompetence Mstskho kulturnho stediska, samozejm spspvkem aktivn asti chlumeckch ochotnk i s podporou pslunch mstnch i sttnch zastupitelskch orgn.

Pze divk a jejch ast v hlediti byly v nkterch roncch kolsav, ale natst to ji nikdy neznamenalo, e tradice tohoto krsnho svtku amatrskho divadla by mla bt ukonena.

Ochotnick divadlo od roku 1989 do souasnosti

Udlosti vna spolenosti a zcela nov situace, kter nsledovaly po listopadu roku 1989, poznamenaly celou tehdej jet eskoslovenskou spolenost zsadnmi ekonomickmi, kulturnmi, politickmi a dalmi zmnami. Tyto spoleensk zmny dky jejich rychlmu a pevratnmu vvoji a prbhu mnohdy probhaly pekotn, snovmi nzory i mylenkami a vnovch, pro vtinu populace neznmch, podmnkch. Dal lta po zlomovm roku 1989, nutn pinesly zmny i voblastech kulturnch aktivit jak profesionl, tak i amatr. Po listopadu 1989 se projevovaly snahy vybudovat jednotnou organizaci ochotnickch divadelnk, ale vvoj se ubral opanm smrem. Existovaly vedle sebe napklad Svaz eskch divadelnch ochotnk (SDO), Amatrsk divadeln asociace (ADA), Voln sdruen vchodoeskch divadelnk (VSVD), Sdruen divadelnch aktivit (SDA) a ada dalch. Tak namsto elnho sjednocen dolo k ttn sil. Na zlomu 20. a 21. stolet si nejaktivnj obansk sdruen uvdomila nalhavou potebu vytvoen jednotn organizan platformy. Tyto snahy vystily vznikem Svazu obanskch sdruen pod nzvem Matice eskch divadelnk. Dne 14. 10. 2006 ve Vysokm nad Jizerou podepsaly ti organizace amatrskho divadla SDO, VSVD a Obansk sdruen divadelnch ochotnk se sdlem v st nad Orlic (OSDO) smlouvu. Matice mla bt nstrojem k jednotcmu partnerstv k vnjmu jednn o budoucnosti i souasnosti eskho amatrskho divadla. Obrtila se proto na dal obansk sdruen s vzvou ke vstupu do vytvoenho svazu. Pokus o vytvoen siln opory pro hjen zjm amatrskch divadelnk ztroskotal na nezjmu spolk, sdruen i organizac v nechuti korganizovanosti. Tentokrt ze zcela jinch, nicmn rovn politickch dvod byly tyto monosti vzdlvn a systematick pe zatraceny jako peitek bvalho reimu. Stalo se tak tm plon. Rezignace na sdruovn me ve sv podstat pro amatrsk divadeln hnut pinet i jist rizika. Vedle ekonomickch problm i jinch vliv se toto me dotknout i systmovho vzdlvn amatrskch divadelnk.

Svtlou vjimkou vtto situaci byl Krlovhradeck kraj a jeho Stedisko amatrsk kultury Impuls, poslze se tak pidaly Pardubice. Nen proto urit nhodou, e se na Krlovhradecku i v jeho okol dailo i da amatrskmu divadlu velmi dobe.

Veobecn ovem trvale plat, e nezbytnou se jev poteba dostatenho potu systematicky pouench reisr a dalch tvrch osobnost, alespo vtakovm rozsahu jakm esk amatrsk divadlo disponovalo ped listopadem 1989.

VChlumci nad Cidlinou pprava a organizace nsledujcch ronk KCH a do roku 1995 jet zstala vkompetenci Mstskho kulturnho stediska, i kdy v nkterch ztchto ronk byl rozsah konkrtn programov a vcn npln sten omezen. Zanejvznamnj kulturn udlost devadestch let minulho stolet lze jednoznan oznait oslavy dvoustho vro narozen nejslavnjho rodka Vclava Klimenta Klicpery vroce 1992. Ty probhly velkolep a byly rozloeny vprbhu roku donkolika asovch sek. Vzpomnkov oslavy se konaly na ad mst ve mst i na zmku Karlova Koruna formou rznch kulturnch akc vetn konn 45. ronku KCH. Podle odhad organiztor i astnk se tchto oslav zastnilo celkem cca 5000 lid. Vclav Hjek vlnku Ohldnut za oslavami Klicperova vro mimo jin uvedl: Paklie ped sto lty vroce 1892 spojovaly obany msteka ideje nrodnho obrozen, byl leton rok ve znamen rozpadu spolenho sttu a nov obrany sttnosti, o kterou i n V. K. Klicpera sdalmi velikny esk historie usilovali. Tak hektick, pevratn a dokonce sttotvorn zsadn byl potek devadestch let minulho stolet. Vroce 1996 veker kulturn aktivity vChlumci nad Cidlinou pely pod soukromou firmu Express, s.r.o. vedenou Martinem Chourem. Majitel firmy se zavzal korganizaci a uspodn dalho ronku KCH (49.) a svmu zvazku dostl i veobecn kulturn a organizan oekvn naplnil. Pestoe amatrsk divadeln pehldka probhla vpodku i ostatn kulturn poiny vChlumci se daili, tak firma Express, s.r.o. po ronm psoben ve mst skonila. Dal zajmavost roku 1996 je vydn prvnch pti sel asopisu Chlumeck listy, kter se vprbhu dalch let stal pravidelnm msnm periodikem svelmi silnou lokln i pespoln popularitou. Periodikum snzvem Chlumeck listy bylo vydvno ji vminulosti viz publikace Mstopis a veejn prva politickho okresu Novobydovskho, vydn 1931, autor Ji Jizba komisa politick sprvy. Vroce 1931 se jednalo ji o 13. ronk. Formou tdenku jej vydval, redigoval a tiskl pan Vclav Klemens zChlumce nad Cidlinou.

Nsledujc rok 1997 vlivem nastalch okolnost a zmn postavil ped kulturn veejnost a hlavn ped DS Klicpera zvan dilema, Co dl sKlicperovm Chlumcem?. Nutno ovem ci, e mstn amatrt divadelnci a dal nadenci se ktomuto aktulnmuproblmu postavili rzn a elem. Ve snaze zachovat tradici tohoto letitho amatrskho divadelnho festivalu i vdanm roce napnuli vechny sv sly i schopnosti a vele s organizanm vborem celou akci vzorn pipravili a zorganizovali. Jakoby to bylo osudov znamen a pokyn ksoustedn vech aktivit ke zdrn realizaci, vdy tento ronk byl jubilejn padest. Vprbhu i vzvru tohoto ronku KCH, ji po nkolikt vhistorii chlumeckho divadelnictv, byla opt otevena otzka vybudovn dstojnho kulturnho stnku ve mst a to i zpodntu nkterch hostujcch soubor. Tyto soubory veobecn mly na domovsk scn evidentn lep podmnky, ne tomu vt dob bylo vChlumci.

Klicperci u organizace KCH zstali jet jeden nsledujc rok. Vroce 1999 se starosti o mstskou kulturu a organizaci KCH ujal nov zizovatel a to Centrum kultury Miroslav Zmtko ve spoluprci sMstskm adem a Komern bankou. Pi zvrenm hodnocen tohoto ronku se ve svm projevu vyslovil starosta Chlumce nad Cidlinou ing. Miroslav Uchytil mimo jin, tak kzmrm veden msta ve vci rekonstrukce stvajc budovy kina, tak aby mstn i hostujc divadelnci se konen dokali dstojnho kulturnho zazen a odpovdajcch prostor i zzem pro svou innost a prci. Pi tto pleitosti budi eeno vem odpovdnm zstupcm msta ke cti, e tento projev snaznaenm zmrem konen nebyl dnmi tnskmi jablky ani to nebyl dal plan a chlcholiv slib, protoe doel svho naplnn. Vsledkem vekerho snaen bylo pedn ndhern zrekonstruovanho mstskho stnku kultury vroce 2006 veejnosti.

Strun statistika Klicperovch Chlumc

Od roku 1937 do roku 2016 bylo vrmci 69 ronk Klicperova Chlumce odehrno celkem vce jak 390 pedstaven, ve kterch se pedstavilo celkem pes 150 divadelnch spolk, seskupen i profesionlnch divadel, nkte znich pijely opakovan a jist rdi. Pro veobecnou zkladn informaci jsou nsledn vybrny nkter divadeln spolky a divadla, kter se Klicperova Chlumce vtomto obdob zastnily vcekrt. Pehled je rozdlen na obdob do roku 2005 a od roku 2006, kdy se hrlo ji vnov zrestaurovanm Klicperov dom.

Divadeln spolek soubor CELKEM1937 2005
(ronk 1.-58.)
2006-2016
(ronk 59.-69.)
Klicpera Chlumec nad Cidlinou 69x 57x 13x
DS Klicpera Chlumec nad Cidlinou, DO Mldee3x3x-
DS ZU (LU) Chlumec nad Cidlinou13x13x-
Krouek ZD DO Klicpera Chlumec nad Cidlinou10x10x-
DS Hlek Nymburk13x13x-
DS Jirsek Tnit nad Orlic13x12x1x
DS Simposion Tebechovice pod Orebem13x11x2x
DS J. K. Tyl Hoice10x10x-
DS Jirsek Nov Bydov118x3x
DS Havlek Neratovice9x6x3x
DV Hradec Krlov8x8x-
DS SZK ROH erven Kostelec8x6x2x
SDO Vrchlick Jarom8x7x1
DS J. K. Tyl Mezimst8x3x5x
KD a ZK ZV Hradec Krlov5x5x-
VD Pardubice5x5x-
DS Prv zanme Horn Poernice3x-3x
DS J. N. tpnka Chrudim4x2x2x
DS Ji Podbrady
DS Vicena st nad Orlic4x2x2x
DS Jna Chalpku Brezno (SK)2x-2x

Nepomr mezi poadovm slem KCH a potem odehranch pedstaven domcho spolku je zdvodnn tm, e vvodnch roncch stla veker tha realizan odpovdnosti a umleckho pnosu prv na POJ Klicpera (DS Klicpera Chlumec). Jen pro informaci ve druhm a tetm ronku Klicperci sehrli vdy tyi rzn pedstaven a vnkolika dalch roncch jet po dvou samostatnch hrch. Naproti tomu je pravdou, e nkolika ronk KCH se zorganizanch i personlnch dvod nezastnili, co je zmnno a komentovno vpedchozm textu.

Rovn poet soubor i etnost jejich asti na Klicperovch Chlumcch mohou bt ovlivnny dobovmi skutenostmi, politickm i ideovm vvojem ve spolenosti. Bhem historie tohoto festivalu toti dochzelo na zklad vych spoleenskch a politickch vliv krznm zmnm pojmenovn soubor, pestoe pochzely stle zjednoho msta, a byly personln zastoupeny shodnmi amatrskmi umlci.

Veker vcn i statistick daje za obdob 1937 2005 byly pevzaty zknihy Antonna Lauterbacha Historie chlumeckho divadla, vydn 2006.

daje o dalch roncch od roku 2006 jsou pevzaty zprogram pslunch ronk KCH.

Ve - viz vodn poznmky.

Epilog - Hold ochotnickmu divadlu

Fenomn eskho amatrskho divadla pedstavuje ve vvojovch etapch spolenosti a vpostupn asov ose vznamnou a rozshlou lidovou kulturn aktivitu, kter si bezesporu zaslou i vlastn pamtn i osvtov msto. Vznamnm poinem pro uchovn tohoto fenomnu vpamti cel spolenosti se stalo zzen Muzea eskho amatrskho divadla v Miletn. Prvotn impulz byl iniciovn Divadelnm souborem Erben v Miletn ji v roce 2002 ve spoluprci s Nrodnm informanm a poradenskm stediskem pro kulturu (NIPOS).

Majitel mstnho zmku pan Ondej Stblo, kter sm je vnivm ochotnickm divadelnkem a lenem DS Erben, nabdl pro tyto ely prostory svho objektu. Souasn s tm bylo zapoato se shromaovnm expont v regionu severovchodnch ech. Scnografii expozice navrhl a zpracoval Ji Valenta. Po posouzen scne skupinou vznamnch eskch teatrolog byly v roce 2005 zahjeny prce na instalaci vlastn muzeln sti expozice. Slavnostn oteven prvn expozin sti muzea se konalo dne 12. srpna 2006 formou zahajovac vernise. Vnsledujcm roce 2007 byla dky naden a obtavosti vech zainteresovanch jedinc i organizac otevena druh st vstavn a muzeln sti.

V letech 20072008 realizovalo muzeum putovn vstavu Malovan opony, kter zprostedkovala nvtvnkm zachovan dla tvrc, jimi bylo v minulosti vtno publikum vrznch divadelnch slech, kde inkovaly ochotnick soubory. Informace o oponch shromdil opt pan Ji Valenta, kter tyto exponty rovn zaadil do Databze eskho amatrskho divadla. Soubor zskanch daj, informac a artefakt mu nsledn poslouil kvbru konkrtnch expont pro vstavu.

Spostupnm rozvojem muzejn sti i sroziovnm expozinch sbrek byl v roce 2009 vydn tiskem atraktivn prvodce muzeem. Jeho autor Ji Valenta rozhodn neetil slovy v nzvu tto publikace Putovn od makar k divadlu z libosti, pes ochotnick hnut k divadlm svtcm do tmy, a k amatrskmu divadlu dneka. A je to neobvykl, tak se d ci, e nzev je prvem obshl, protoe i cesta amatrskho divadla nap histori esk zem a politickmi sframi byla tak dlouh a mnohdy hodn neschdn, klikat, trnit i nebezpen. Vnslednch letech byla innost muzea soustedna na dal aktivity, jejich vsledkem bylo mimo jin i zprostedkovn malovanch opon formou obshl publikace.

Miletnsk divadeln ochotnick muzeum nabz nvtvnkm seznmen s vvojem amatrskho divadelnictv vechch a souasn jim umouje i vstoupit do tajemnho zkulis. Kvidn je uniktn sbrka malovanch opon, makety postav z vybranch inscenac i vzpomnky na vybran divadeln role. Nvtvnk m monost vstoupit na jevit a zkusit si obsluhu zkladnch divadelnch technickch zazen, teba i tch, kter supluj povtrnostn vlivy a mohou rozpoutat divadeln boui, d隝 a krupobit. K vidn je zde takpovstn slon vysockch ochotnk, pick andl nebo pokladnika, do kter se sbralo na stavbu Jirskova divadla v Hronov a dal dobov dokumenty, artefakty a fotografie.Muzeum je rozvreno do jednotlivch tematickch oddl, dokldajcch vvoj ochotnickho divadla v na zemi:

  • Kouzeln svt divadla;
  • Zkladn prameny lidovho divadelnictv;
  • Divadlo vdob nrodnho obrozen;
  • Rozmach ochotnickho divadla na pelomu 19. a 20. stolet a k amatrskmu divadlu dneka.

Mimo vechny zajmavosti a informace je pozoruhodn i skutenost, e Muzeum ochotnickho divadla v Miletn je vbec prvnm takovmto poinem na svt. Tento fakt hodn vmluvn podtrhuje ji dve zmnnou mylenku, e ochotnick divadelnictv vdy bylo a natst i v souasnosti je vnaich zemch opravdovm kulturnm fenomnem irok lidov zbavy i vdob siln konkurence profesionlnch soubor i ostatnch medilnch lkadel

teorie o vvoji a historii divadla

Divadlo!, Co je to divadlo?

Parafrz na filmovou klasiku se nabz zvolat Divadlo je obrazem kultury i vzdlanosti nroda. Spodporou historickch informac je mon s spchem polemizovat, o tom e divadlo, lpe eeno divadeln produkce - pedstaven je svm zpsobem star jako lidstvo samo. Pokusy, snahy a touhy jednotlivc i skupin pedvst svmu okol nco neobvyklho, zvltnho i zaujmout nezvyklm vkonem nebo talentem se histori vvoje lidsk spolenosti thnou vpodstat od prvobytn pospoln spolenosti. Nadnesen eeno je to zlat, erven nebo jinak npadn nit, kter se vine lidskou spolenost od primitivnch pokus v pravku a po souasnost. Pro oporu tohoto tvrzen je vdalm textu uvedeno nkolik mlo pklad ze such teorie, kter ovem je, jak znmo, zelenm stromem poznn.

Pravk prvobytn pospoln spolenost

Ji na potku lidsk civilizace, kdy se pravc lovci shlukovali do tlup, ve kterch si obstarvali potravu a pevali, nebo kdy se vpozdjch dobch usadili na vybranch teritorich, aby zde obdlvali pdu, pstovali zvata a lovili, tak existovali vtchto spoleenstvch krom nelnk tak jednotlivci, kte zdnenho pohledu vykonvali funkce aman, kouzelnk, arodj apod. Tito jedinci pedstavovali vtehdejm spoleenstv nco vce ne jen leny kmene, oni toti byli ve spojen snadpirozenem a tajemnem. Ve jmnu ochrany a poteb kmene a rodu se obraceli knebesm, bostvm a jinm tajemnm silm srznmi prosbami, teba o dobrou rodu nebo o sesln det i nastolen sucha, zakvali zl duchy, aby tm ochrnili cel rodov spoleenstv, asistovali pi len nemoc, nechybli u pohb i narozen a konali dal, vem ostatnm nepochopiteln, nadpirozen a hlavn tajemn, kony. Jejch konn i spoleensk pozice se s uritost vymykaly bnm a obvyklm zvyklostem v danm rodovm seskupen, protoe jej provzely rituln zpvy i tance, pi kterch byly proneny mysticky tajemn, obecn vce mn nesrozumiteln zaklnac formule. Toto vechno musel nkdo vymlet (d-li se to takto vt prehistorick dob formulovat) a hlavn to musel aktivn pedvdt bu sm, nebo i za pispn svch yvolench pomocnk. Vtomto ppad byl snejvt pravdpodobnost autor souasn i hlavnm aktrem pedstaven, kter mlo upoutat pozornost, naplnit touhy a pn ostatnch pslunk kmene a rodu. Souasn se tak upevovala dleitost a postaven tchto zaklna, kouzelnk a aman ve spoleensk hierarchii rodu. Ktomu byly pouvny pevleky zhotoven ze zvecch k s rozlinmi maskami i mystickmi kresbami na tle i na oblieji a obadn pedmty. Kad takov jednotliv obad byl vlastn prvotnm a prehistorickm zkladem kpozdji clenm divadelnm pedstavenm. Takto snejvt pravdpodobnost a jistotou byly poloeny prehistorick zklady divadla. Toto divadlo vzniklo zritulu, kter slouil lidem ke snaze oovldnut neznmch sil. Ritul nekomunikuje slovkem, ale stajemnou neznmou a neuchopitelnou silou (moc), kter by mohla ovlivnit ivot jednotlivc, kmene, rodu i spoleenstv.

Antika

Lidsk spolenost se postupn vyvjela a civilizovala a vantice se oficiln pojem divadlo vrmci djinnho vvoje lidstva poprv objevil vecku, kter je tedy prvem povaovno za kolbku tohoto umleckho smru. ekov divadlo nevynalezli, nbr jsou ve vvojov hierarchii divadla jako ddici a nsledovnci pedchozch snah a pokus, kter se ji objevily v minulosti vrmci nboenskch obad a ritul vMezopotmii a v Egypt. ekov dali divadlu podobu svprvnho umn a ustavili jej jako samostatnou spoleenskou instituci. Vetnch mstech byla budovna velkolep divadla pod irm nebem. Zpotku byla devn, pozdji kamenn. Mla plkruhov hledit se stupovit se zvedajcmi adami sedadel, na programu byla pedstaven jak zbavn - komedie tak i dramatick - tragdie. Nejvznanjmi dramatiky antickho divadla vecku byli Aischylos, Sofokls a Euripdes. man pevzali tvary a formy divadla od ek, m v podstat zamezili rozvoji vlastnho divadla. Postupn vak provedli nkter zmny, tykajc se hlavn architektury jevit i hledit a techniky divadla. Vznamnm a nejznmjm tvrcem mskch tragedi byl Seneca.

Stedovk

Ve starovku zhruba vasovm intervalu 6. - 9. stolet n.l. spolu s rozpadem Zpadomsk e miz i formy oficilnho, dosud znmho divadla. Divadlo jako takov vak zcela nemizelo a zstalo iv dky nezamstnanm mimm, jokultorm (komunikuje prostednictvm dialogu spublikem) a hystrinm (klade draz na vraznou dramatinost) koujcm vjinch zemch. Tito potuln umlci provozovali komorn primitivn pedstaven zaloen na akrobacii a onglovn, pi kterch pedvdli svou tlesnou zdatnost pohotovost. Uvdli tak drobn skee na pobaven obecenstva. Vtto dob tak miz divadeln prostor jako prostor specifick a autonomn a divadelnm prostorem se stvaj pleitostn prostranstv nmst, ndvo apod.. Bhem ranho stedovku se stv i kesanstv vznamnm zdrojem ptho stedovkho divadla a tak vd duchovn silou, kter pozdji perst i v slu politickou a siln ovlivuje mimo jin tak ostatn kulturu, divadlo nevyjmaje. Objevuj se Crkevn divadla, zkladem vzniku jejich repertoru byla pvodn me konan vchrmu a doplnn o hudebn doprovod. S postupem asu, srostoucm zjmem obecenstva a hlavn s posilujcm vlivem crkve bylo dosaeno vrcholu stedovkho nboenskho divadla. Nazvalo se Mystrium a pvod tohoto vrazu lze hledat veckm mysterion, (tajemstv), nebo vlatinskm mynistrium (oznaen pro funkci a postaven). Tento typ divadla si zakld na monumentalit a postupn se scny sthuj zmst ped kostely na vt oteven prostranstv pro vt mnostv divk. Vdob nejvt popularity se jednalo o rozshl divadeln produkce svelikmi finannmi nklady. Jdrem hry byl pvodn pbh o Kristov smrti a jeho Vzken, coby obraz o vykoupen lovka zjeho hnosti - pbh spsy lovka. Obvyklou soust byly i biblick vjevy a udlosti od Stvoen svta, nap.: Adam a Eva, Kain a bel, Proroci, Velikonon a Vnon tmata apod.. Po poten vhradn latinsk produkci se postupn prosazovaly i nrodn jazyky a do vnch biblickch tmat pronikal stle vc i drsn lidov humor kodlehen tmatu, udren pozornosti a k celkovmu pobaven publika. Vedle crkevnho divadla, kter svm zpsobem neslo punc oficiality se postupn prosazovalo i Svtsk divadlo. To stavlo na antickm divadle. Pro aktry tto divadeln odnoe se vilo souhrnn pojmenovn bavi (take nic novho vsouasn terminologi). Hrlo se vtinou venku na rozlehlch prostranstvch avolnch plochch. Byl to velice variabiln typ ivho aspontnho divadla, zaloenho vhradn na pln improvizaci. Tm se vytvoil pomysln most mezi antickm pojetm divadla a commediia dellarte (komedie profesionlnch herc - druh improvizovan komedie). Mezi zkladn nry tohto typu divadla patily zejmna dialogy jedn nebo dvou postav, vesel kzn (karikatura crkevnho kzn), moralita (trest za patn chovn), fraka (pojmenovv vci pravm jmnem a drsnm humorem) a dal. Divadlo ve stedovku svmi vrazovmi prostedky nalezlo komunikativn pstup kpubliku a jeho oblbenost rostla. V 16. stolet pestv bt crkevn moc univerzln, probouz se nrodn sebevdom a panovnci jednotlivch nrod se sna alespo sten nebo zcela vymanit se z vlivu papee. Crkev se ztrtou svho dosavadnho spoleenskho postaven se stv agresivn a pronsleduje vechno, o em je pesvdena, e ji ohrouje a tak se stane, e i mystria nakonec crkev zake. Tento nr stedovkho divadla vEvrop definitivn miz po roce 1600.

Renesance

Renesance je znovuzrozen antiky, na ni se napojuje programov a vdom. Humanismus je filozofickm zkladem renesance a charakterizuje jej zjmem o lovka, antiku a eck umn. K nejsilnjm velmocm dominujcm v Evrop patily katolick panlsko a Itlie, a dle Anglie inklinujc kprotestantizmu. Tato geopolitick situace mla vznamn vliv na rozvoj divadla renesann doby. Renesanci provzel charakteristick rozvoj lechtickch dvor, kde vznikala tzv. dvorsk divadla. Skutenost finann prosperity a materilnho dostatku vraznou mrou psobily na zmnu divadelnho prostoru. Divadeln renesance zan v Itlii. Dvodem byla nejvt spznnost s antikou a tak skutenost, e prv Itlie byla mstem ady svtskch objev a mstem vzniku vznamnch umleckch dl. Divadlo je vt dob inspirovno latinskou antikou. Zaaly se u stavt rzn budovy speciln pro divadlo. Promuje se divadeln prostor. Nejdleitjm initelem italskho renesannho divadla se stv vtvarnk. Nejdleitj byla vprava, kter vraznou mrou psobila na zmnu divadelnho prostoru. Tato linie renesannho divadla se pozdji vyvj do baroka. Rozdl mezi antikou a renesanc tkv v tom, e v antice se skuten hrlo v prod, kdeto renesance iluzivn pedstr, e se nachz vprod, ale kprodukci jsou pln a vhradn vyuvny vybudovan divadeln scny. Rozkvt divadla v Itlii psob jako dynamizujc prvek pro okoln stty. Je vznamnm inspiranm pramenem pro albtinsk divadlo v Anglii. Dokonce jeden znejvtch dramatik t doby William Shakespeare erpal zde podnty a inspiraci pro sv pt dramata. V 16. stolet se objevuje uvnit divadeln hry zvltn tvar zvan inetrmezzo (mezihra). Vkldalo se mezi akty pravidelnho dramatu, vynikalo skvlou vpravou, scnografi, kostmy, uniktnmi efekty. Obsahovalo tance a hudbu. asem se intermezza mnila v paraleln hru ke he zkladn, u mezi sebou vzjemn souvisely. Koncem 16. stolet se intermezza stvaj dominantnmi a jsou typickm dvorskm divadlem budovanm na efekt. Na zklad toho jej meme povaovat za pedchdce opery a baletu. Soubn srozvojem dvorskho divadla, jeho kapacita a dostupnost pro ir vrstvy obyvatel byla znan omezen, vznik vpolovin 16. stolet tzv. Lidov divadlo (commedie dell arte /komedie umleck) nehrlo se ve feudlnch sdlech, ale vude jinde mezi prostm lidem. Vedle vlivu Itlie na vvoj divadla je patrn posun vtto umleck kategorii i vAnglii. Mocensk ambice Anglie, kter vystily za vldy Jindicha VIII., odtrenm od papesk moci ma, ssebou pinesly zsadn zmny. Vznikla angliknsk crkev, vjejm ele stoj krl. Postupn byly zakzny hry snboenskou tmatikou a z toho vyplynula pro hereck skupiny poteba pst nov hry. Nmty se erpaly ze souasnosti i zhistorie. Situace albtinskho dramatu jsou iv dobov a postavy tak velice iv a plastick, soust textu jsou i psniky. Paraleln s tragdiemi se vyvj linie fraek a mystri. Na univerzitch se vyuuje technika psan dramatu, kter se pak inscenuj a uvdj. Prv z univerzit pochz prvn skupina vznamnch dramatik. Nejznmjm a tak nejvznanjm dramatikem t doby byl bezesporu William Shakespeare /1564 1616/. Narodil se vroce 1564 ve Stratfordu nad Avonou. Pochzel zdost bohat m욝ansk rodiny. Otec John byl zvolen v 1568 starostou Stratfordu, kde mlad William navtvoval latinskou kolu. Pozdji po svatb opout Stratford a pesdl do Londna. Pinou tku od rodiny bylo divadlo. Vzatcch svho psoben uvazoval divkm kon, hrl mal role, a jeliko se vnm projevil talent, zaal pst. V 1593 se o nm u pe jako o znmm dramatikovi. Vroce 1593 podnik kvli moru cestu do Itlie, kde se seznamuje sitalskmi novelami. V 1594 hrl vhereck skupin, kter hrla ped krlovnou. Zatm jeho sonety u koluj mezi lidmi. Stv se spolumajitelem divadel The Blackfrairs a The Globe. Pat ktm mlo lidem, kte divadlem t dob zbohatli. Sautorskou prac a sdivadlem vbec kon vroce 1610. Napsal 37 her. Jeho tvorba se dl na komedie, historie, tragdie a romance. Pst zaal vroce 1590. Pevn pouval blankvers (nermovan sylabotnick jambick ver o pti stopch, vtinou s muskm zakonenm - konc na pzvunou slabiku), kter se vyvinul jako nejvhodnj pro psan dramat. Std ver a przu. Shakespeare naprosto nerespektuje pravidla renesann dramatiky. Nedb na jednotu msta a asu. Nedodruje poet djstv. Uv princip stihu, kter mu umoovalo tehdej jevit a zpsob hran. U divk vtzil prv tm, e tvoil napt a pekvapoval je. Jeho hry vynikaj nesmrnou plastinost postav, kter jsou vrohodn a pravdiv. Negativn postavy jsou oteveny a ukazuj svou slabost.

Klasicismus - baroko

Renesance se postupn vyvinula do dvou vznamnch stylovch epoch, kter existovaly paraleln vedle sebe. Byl to klasicizmus (co je pro renesanci inspirac, stv se pro klasicizmus zvazkem) a baroko (roziuje a prohlubuje idely renesance ve vtch souvislostech). Vtto epoe divadelnictv stoj vedle sebe dva typy divadel. Jednak to bylo Jezuick divadlo, kter bylo skromn a vedlo pedevm kvuce latininy a rtoriky. Dle bylo provozovno Dvorsk divadlo, kter dosahovalo vt teatralizace a stvalo se povinnou spoleenskou udlost. Zdramaturgickho hlediska byla na jeviti ztlesovna postava panovnka, zatmco sm panovnk sedl vhlediti a to tak, aby byl vem kolem na och. Tyto produkce ji ve sv dob zavnly kultem osobnosti a servilnost kpanovnickmu rodu. Spolu stmto rozvojem divadla se rozvjela a specifikovala dal forma dramatickho nru, kter kladla draz na to, aby pbh byl vyprvn pohybem, vpodstat se jednalo o potek zrodu baletu. Vpotcch se balet projevoval jako sled uzavench tanench scn se zpvy a srecitac. Bylo to jet divadlo, ve kterm se vedle pohybu jet stle mluvilo. asem se verbln projev vypoutl a zstal pouze jevitn pohyb. Vedle rozvoje klasickho divadla v dobov podob a ji zmnnho baletu dolo i kposlen pozice kombinace hudby a zpvanho textu, tedy krozvoji dalho divadelnho nru, kterm byla opera.

Romantismus

Dal vvoj divadla, jeho jevitn forma, obsah a stylizace textu i celkov realizace pedstaven byly na potku 19. stolet poznamenny francouzskou revoluc a pdem absolutismu. Tyto spoleensk ssebou pinesly dal zumleckch epoch - romantismus (na jedn stran zdrazuje svobodu lovka, ale na stran druh zborcen dy a normy vedou kdestrukci spolenosti). Zde je mon sledovat potek frustrace i celkov rozkolsanosti lidsk spolenosti, kter kter vpodstat vyvrcholila veXX. stolet formouabsurdnho divadla. Rozarovn a zklamn to jsou projevy zkladnho pocitu romantickho lovka. Vedle oficilnho divadla, ve kterm dominuj pevn tragedie, jako odkaz na dramatick situace ve spolenosti, se objevilo ve Francii tzv. Lidov divadlo. Vnm se jednoznan prosadil nov nr melodram inohra spestrm, zajmavm pbhem plnm zvrat a oste pointovanm. Komplikovan zpletky a djov zvraty smuj ke kladnmu een, co divk samozejm vtal. Dlen postav je ernobl na dobr a zl. To ve dopluj psn a tance. Tento divadeln smt byl pro vtinu divk a zjemc blzk a tud jeho obliba narstala. Vlivtto romantick doby ovlivuje i prosted ruskho divadelnictv, kde se pevn projevuje vliv francouzskho modelu. Kvznamnm ruskm dramatikm tto doby pat A. S. Pukin a M. J. Lermontov.

Realismus

Zhruba na konci prvn poloviny 19. stolet se vdramatick tvorb zaaly objevovat prvn tendence krealismu, co velmi zce souviselo srozvojem vdy a techniky Vdy toto stolet je a jist prvem nazvno Stoletm pry. Realist vnmali produ ze svho zornho hlu jako celek a spojovali j i slovkem. Vliv tohoto umleckho smru se jako prvn projevil vtvorb tehdejch ruskch dramatik (Turgenv, Tolstoj, Ostrovskij a dal). Soubn srealistickmi dly vznik okolo roku 1848 nov divadeln nr - opereta. Lze ji charakterizovat jako mluven divadeln pedstaven se zpvem a tanenmi, baletnmi vsuvkami. Prosazuje fantastinost, vprava je bohat a upout pozornost divka, djov zpletka je nenron a sdobrm koncem. Je to zbava lidovho charakteru, ale na rovni a lze pedpokldat, e ve svm rozvoji navzala na charakter Lidovho divadla. Za zakladatele operety je prvem povaovn J. Offenbach. O rozvoj tohoto umleckho divadelnho odvtv se dle zaslouili i jin skladatel (Johann Strauss, Franz von Supp, Franz Lehr, Emmerich Klmn, Oskar Nedbal, Rudolf Friml, Rudolf Piskek a dal).

Dal divadeln smry

Vnsledujcch obdobch smrem k20. stolet se ve vvoji divadelnch dramatizac objevuj dal umleck smry, jimi jsou jednotliv autoi divadelnch pedloh ovlivovni. Pro obecnou informaci lze uvst, e se jednalo napklad o tyto umleck smry:

Naturalismus - sna se o vrnou kopii ivota promtnutou do umn ve vech jeho druzch;
Antirealismus - po kulminaci realistickho hnut ve Francii se objevuj modernistick tendence;
Symbolismus - odklon od pbhu, kter je pro tyto tvrce pli banln vtaen divka do dje;
Expresionismus svt je pedstavovn jako pokiven a perspektivu vnmn dje uruje vhradn hlavn hrdina dramatu;
Avantgarda - alternativa experimentuje sdivadelnm prostorem i vtvarnm pojetm scny, pibliuje hledit jeviti, nut divka kaktivnjmu vnmn dje a textu;
Epick divadlo divadlo vyprvc vypovdac. Divk se nem vctit do pbhu a postav na jeviti, ale m se aktivizovat jeho mylen na zklad skutench udlost. Vznamnm pedstavitelem tohoto typu divadla byl Bertolt Brecht.

Vvoj divadla neustal a nikdy neustane, pokud vlidskch generacch bude i nadle zstvat touha po kultivovanm umn a neustlm hledn neho novho.

Krom shora uvedench skutenosti stoj za to, sice jen na okraj, poznamenat, e ke standardnm divadelnm formm se postupn pidaly dal i nov divadeln tvary. Napklad vedle pedstaven bez slovnho projevu baletu vznikla dal non verbln forma, kter navc, vedle pohybu tla, vyuv i rzn gesta a mimiku tve, co se promtlo i do jejho pojmenovn mimick divadlo, jeho zklady jsou patrn ji v antice. Zeskch mim je jist nejznmj Ladislav Fialka (zakldajc len praskho divadla Na Zbradl). Uznvanm zakladatelem modern pantomimy byl francouzsk mim Marcel Marceau.

Klasick formt zpvohry operety se vprbhu 20. stolet rozil o dal muzikln obor, kde se potkv mluven slovo spsovou formou zpvu a tm je vsouasnosti hojn rozen muzikl.

Divadeln prosted se snailo postupem asu a vvojem technik clen oslovit i mal divky formou hranch pohdek. Od ivch a relnch herc se divadelnci dopracovali a k neivm figurm loutkm, vyrobenm zrznch materil a kpohybu ovldanm shora pes vodic lanka nebo od spodu navleenm na ruku, vodcmi drty a mnoha dalmi jinmi zpsoby. Zklady marionetovho divadla sahaj do velmi vzdlen minulosti a jejich kolbkou vzniku jsou na a Japonsko. Pouit loutek umonilo vytvoit vt mnostv hereckch aktr, nekladlo nroky na rozshlou a nkladnou garderobu i kulisy a rozmry jevit byly mrn men, tud i mn nkladnj. Vhodou byla i vt mobilnost tohoto divadelnho stnku a dostupnost divadelnho umn i vodlehlch oblastech, pro normln divadlo provozn nerelnch. Prkopnkem loutkovho divadla u ns byla vznamn osobnost nrodnho obrozen Matj Kopeck, kter pochzel zloutksk rodiny, i jeho nkte rodov potomci v tto divadeln profesi pokraovali a pokrauj. Postupem asu a pi stabilizaci zjmu irok divck veejnosti zaaly vznikat i stl loutksk spolenosti, kter naly sv psobit na pevnch pozicch vtak zvanch kamennch divadlech. Zde se monosti pestrosti jejich produkce i rozsah kly repertoru, technick monosti nevyjmaje podstatn rozily a zkvalitnily (divadlo Drak, Hradec Krlov, e loutek Praha Divadlo Spejbla a Hurvnka apod.). Nejznmjmi eskmi loutkami krom Kaprka a eskho Honzy jsou bezesporu svtov proslaven a populrn otecko Spejbl a jeho syn Hurvnek. Za jejich zrodem stoj plzesk rodk a loutkoherec nrodn umlec Josef Skupa (1892 1957), kter vroce 1930 zaloil vPlzni profesionln loutkov divadlo S+H. Tvrcem loutky Spejbla byl vletech 1919-1920 ezb Vclav Nosek. Spejbl poprv veejn vystoupil vroce 1920 po boku populrnho Kaprka vPlzni. Kdy bylo Spejblovi est let, tak se mu narodil syn Hurvnek, jeho tvrcem byl vroce 1926 ezb Gustav Nosek (pvodn model kodovch zvod vPlzni), synovec Vclava Noska.

Souasn stav i rove divadelnho umn jist kad zpznivc divadla zn ze svch osobnch zkuenost a tedy je me svobodn a individuln posoudit. Nejen ze svho osobnho pohledu, zjmu a nlady, ale tak jak se vvoj divadelnch pedstaven posunul vase, ve srozumitelnosti a v pitalivosti pro divky, ve vrazovch prvcch, v pojet scny, v dramaturgii a celkov i vreijnm pojet. Kad divck pohled i nzor jsou vysoce individuln, protoe i zde naplno plat zsada, e nen lovk ten, aby se zavdil lidem vem. Nelze proto jednoznan konkrtn dlo zatracovat nebo jej nekriticky vynet.

Zuvedenho strunho pojednn a pehledu jednoznan vyplv, e divadlo nebo snaha o nj jsou opravdu star jako lidstvo samo a historicky i spoleensky je a jist i bude vn. Kad vvojov etapa lidsk spolenosti si z nho st pivlastnila a vtiskla mu sv specifika a pidala nov obohacujc i formujc prvky. Divadlo se tak mimo jin stalo procesnm prostedkem kreprodukci spoleensk situace a stavu, hlasatelem mylenek, idel i cl. Tm souasn splovalo svou konkrtn funkci vdan historick dob. A to bylo prost pobaven publika, poslen nrodnho vdom, pouen a vzdlvn, kritika spoleensk pomr, prosazen politickch zjm a mnoho dalch aspekt, kter divadeln tvorbu vnjmi vlivy ovlivovaly.

Holk Frantiek
Podrobn pehled soubor