Vclav Kliment Klicpera

(23. 11. 1792 - 15. 9. 1859)

Vclav Kliment Klicpera, esk prozaik, bsnk a pedevm plodn dramatik, kter se svoj tvorbou zasluhuje o promnu tzv. rytskch her v historick dramata s vlasteneckm obsahem (a pokld tak zklady novodob esk dramatick tvorby), pichz na svt 23. listopadu roku 1792 v Chlumci nad Cidlinou v rodin krejho.

V ranm mld se Klicpera u krejovskmu emeslu, pot pak emeslu eznickmu - teprve a jako patnctilet pak Klicpera zan studovat staromstsk gymnzium, po nm pak jet vystuduje na prask univerzit filozofii.

Ji za svch vysokokolskch studi hraje Vclav Kliment Klicpera ochotnicky divadlo, a to jak ve svm roditi, tedy v Chlumci, tak i jinde, zrove se divadlu vnuje autorsky, kdy pe pro studentsk divadeln spolek ertovn divadeln deklamovnky a krat hry - v roce 1816 m pak v Praze premiru (ochotnickou) Klicperova prvn rytsk inohra "Zdenk ze Zsmuk".

Po absolvovn prask filozofie pracuje Klicpera jako stedokolsk, gymnaziln, profesor v Hradci Krlov - na tomto mst pak psob a do roku 1846.

V Hradci se Klicpera dle vnuje divadlu - spolen s dalmi vznamnmi mstnmi buditeli, nap. s J. L. Zieglerem i J. Chmelou, zakld v Hradci ochotnick divadlo, kter je zrove i hradeckm literrnm a kulturnm stediskem - z lna tohoto hradeckho centra pak vzejde pozdji nap. hvzda J. K. Tyla.

V roce 1846 Klicpera Hradec Krlov opout a nastupuje jako profesor na akademickm gymnziu v Praze - jeho ky se stvaj mnoz vznamn budouc literti a umlci, nap. V. Hlek, J. Neruda, spisovatel a revolucion J. V. Fri, A. V. milovsk a dal.

Za revolunho roku 1848 je Vclav Kliment Klicpera zvolen svmi studenty za tribuna studentsk legie a v roce 1850 je jmenovn editelem gymnzia - v tto funkci ale Klicpera vydr jen necel ti roky, za to, e studenti gymnzia vydvaj bez souhlas ad studentsk asopis (velice aktivnm "redaktorem" je pedevm V. Hlek), je v roce 1853 suspendovn a penzionovn.

Klicpera-umlec je znm bsnk, prozaik a pedevm jako mimodn plodn autor divadelnch her - z jeho bsnick tvorby jsou nejznmj ertovn "Deklamovnky" (1841), humorn verovnky pro spoleenskou zbavu s vlasteneckm obsahem, v prozaick tvorb je pak Klicpera ovlivnn tvorbou W. Scotta, v duchu jeho tvorby pe nkolik historickch povdek, a to nap. povdky "Pchod Karla IV. do ech" (1855), "Krl Jan Slep" (1858), "Vnceslava" (1834) atd.

Zdaleka nejvznamnj oblast Klicperovy tvorby je pak tvorba dramatick - Klicpera za svj ivot nape nkolik destek her vech nr, hry historick, veselohry, fraky, hry s pohdkovmi motivy atd.

Prvn Klicperova divadeln hra,hra "Blank" (1816), v sob spojuje pohdkov motiv s prvky hry rytsk a vyjaduje vce i mn zvan mylenky tehdejho nrodn obrozeneckho hnut. Pohdkov a rytsk motiv se pak objevuje i v dalch Klicperovch hrch - nap. ve he "Loketsk zvon" (1827) a ve he "Jan za chrta dn" (1829).

Nkter Klicperovy hry lze oznait za hry loupenick (maj loupenick motiv) - jsou to nap. hry "Valdek" (1828), "Opatovick poklad" (1843) i "Loupe" (1835).

Nejznmj (a v pravch dodnes hran) jsou Klicperovy veselohry, v nich autor asto vyuv principu tzv. "kuklen", kdy se postavy vydvaj za nco, m ve skutenosti nejsou, nebo jsou za nkoho jinho svm okolm pokldny - mezi hry, v nich se Klicpera k principu "kuklen" uchyluje, pat pedevm hra "Bloui" (1818), hra "Ti hrabata najednou" (1846) a dodnes velmi znm a oblben, v pravch stle hran, hra "Hadrin z ms" (1843).

Znm jsou i Klicperovi fraky, v nich Klicpera spe ne konflikty postav zpodobuje jejich charaktery - z Klicperovch fraek lze jmenovat nap. hru "Divotvorn klobouk" (1821) a hru "Rohovn tverroh" (1830).

Vclav Kliment Klicpera je i autorem prvn esk konverzan veselohry, a to veselohry "Kad nco pro vlast" (1833) - touto frakou se Klicpera vysmv sobectv nkterch eskch "takyvlastenc", kte pedstraj, e jen z lsky k vlasti na sv bedra berou bemeno veejnch funkc, akoliv to dlaj, eeno s Klicperou, "ze ctidosti a pejchy..."

Rozvoj eskho divadelnictv podporuje Klicpera i vydvnch divadelnch her v edici "Divadlo Klicperovo" a v "Almanachu divadelnch her".

Jen pro zajmavost - Klicperovu komedii "Veselohra na most" (1828) pouije v roce 1935 hudebn skladatel B. Martin jako pedlohu sv stejnojmenn opery.

15. z roku 1859 Vclav Kliment Klicpera umr, jeho poheb se pak stv protirakouskou demonstrac eskch vlastenc.

Klicperv rodn domek

V roce 1788 se oenil krej Vclav Klicpera z Chlumce nad Cidlinou z Lov ulice (dnen Komenskho p. 30/IV.) s Annou, dcerou Frantika Krenka, krejho, cechmistra a kostelnka. Rodie jim pedali domek pod p. 33/I, sousedc s dkanstvm. Z manelstv se narodilo celkem 11 dt, ze kterch Vclav Kliment, narozen 23. listopadu 1792, se stal vznamnou osobnost jako spisovatel a dramatik, profesor a pozdj editel staromstskho gymnzia. Po roce 1800 dochz k novmu slovn dom ve mst. Po ticeti letech od prvnho slovn pibyla cel ada dom do pvodn zstavby, a tak Klicperv domek dostal p. 41/I. Po smrti otce Vclava Klicpery roku 1812 a jeho matky roku 1832 stala se majitelkou domku dcera Marie, provdan roku 1829 za mistra sedlskho Ferdinanda Brehma. Bydlela tu t jej sestra Anna, provdan roku 1836 za Frantika Vojka, kter byl strmistrem c.k. dragounskho pluku.

V roce 1874 dolo z popudu chlumeckch oban vedench sldkem Josefem Dakem k postaven pomnku V. K. Klicperovi na chlumeckm nmst. Souasn dolo k umstn pamtn desky na rodnm domku 41/I. Slavnosti se zastnilo mnoho oban msta i irokho okol. Byli tu ptomni nejbli ijc pbuzn Klicperovi vetn syna Ivana. Jet v roce 1880 se v rodnm Klicperov domku nachzej potomci z toho rodu. Majitelkou domku je Marie Vojkov (nar. 1839) a bydl zde i Frantiek Brehm (nar. 1840) s manelkou. Vystdala se tu jet cel ada rznch njemnk.

Po prvn svtov vlce koupilo rodn Klicperv domek msto Chlumec, snad v nadji na jeho zchranu a uchovn pro dal generace. Po lta vak msto o patinou drbu nedbalo a lo mu spe o vybrn njemnho. V roce 1936 poteboval domek patinou drbu, domek chtral a do dokovho domku zatkalo. Muzeum Chlumecka za podpory Sttn pamtkov pe zskalo od Zemskho adu v Praze jen 500 K na jeho opravu. Podle njakho propotu ml stt nklad na pelivou pravu 18 655 K. Na takovou investici tehdej mstsk rada nepistoupila.

To ji jest v obdob, kdy msto Chlumec nad Cidlinou usiluje o zskn vojensk posdky. Slibuj si tm oiven msta, prstek gistickch rodin, pi stavb pleitostn prce pro dlnky i mstn ivnostnky. Proto ji od potku prohlauj etn pedstavitel msta, e je nutno pinst njak obti, aby pt generace souasnkm nemohla vytkat promekn rozvoje msta.

Ji na samm potku roku 1937 je v podstat rozhodnuto o vech zmrech souvisejcch se stavbou kasren. Stavenit pro pt kasrna pro lehk dlosteleck pluk s velitelstvm pluku a nhradnch oddl bylo ureno u sttn silnice na Prahu a cesty na Liice ve vme asi 8 ha. Se stavbou nkolika gistickch dom mluvilo se o prolukch v prostoru nmst. Jednalo se vak pedevm o naruen soukromch majetk vench m욝an, a proto k dohod nedolo. Aby se mohl postavit alespo jeden dm bez velkch pot a nikoho to neohrozilo v soukromm dren, byl samozejm navren obecn klicperovsk domek, jeho demolice mla vyeit stvajc problmy. Vznikly tu dva smry: jeden pro zbourn a druh pro zachovn domku jako kulturn pamtky. Prvn smr odvodoval sv sil tvrzenm, e Klicpera se podle matrik narodil v p. 33/I. a nynj dm oznaen pamtn deskou nese p. 41/I. Pro oven nepravosti rodnho domu Klicperova bylo zapoteb jistch argument a vytvoen pzniv atmosfry v adch oban, jak si plo veden msta. Mstsk ad podal proto dkansk ad o vpis z matrik v tto zleitosti. Dkan Frantiek Pavlus na zklad matrik vypisuje narozen V. K. Klicpery v p. 33/I. a vech 11 dt, z nich 7 je uvedeno v p. 33/I. a zbvajc tyi v p. 41/I. Ji tento fakt nasvdoval, e jde o njak dvod. Tento jedin vpis pnm na radnici stail, aby svch zmr k likvidaci Klicperova domku doshli. Byli si ve svm jednn ji natolik jisti, e dvaj stvajcmu njemnku v p. 41/I. vpov. lo o snadnou zleitost, jednalo se o obecnho strnka, kter podal o byt na radnici. Pro jistotu napsal mstsk ad Sttnmu pamtkovmu adu v Praze dopis, ve kterm uvdl ji uveden nedostaten argumenty o pvodu rodnho domku, kter zbour. Dne 7. ledna 1937 dostal odpov, kter znla: "Sttn pamtkov ad m pm zjem na tom, aby tento objekt zstal zachovn a dobe udrovn, ponvad jest na hledti jako na skutenou nrodn pamtku, jej zachovn je v zjmu veejnm nezbytn. Pednosta adu: Merhout."

Dne 18. ledna 1937 zased mstsk rada, ve kter je projednvn ppis pamtkovho adu ve vci zachovn rodnho Klicperova domku. Jeho dobrozdn nen uznno a argumentuj s vpisem z dkanskch matrik o nepravosti rodnho domku, a tak klamn informuj chlumeckou veejnost. Stail vpis z pozemkovch knih majitel tohoto domku a byla cel zleitost vysvtlena. Poadovalo to Muzeum Chlumecka, ale mstsk ad neml zjem, protoe by to bvalo mohlo pinst do jejich zmr urit komplikace nebo zvrat. V zasedn mstsk rady prohlauje nmstek Ji Oliva, e v matrikch dkanskho adu se nesporn zjistilo, e V. K. Klicpera se narodil v p. 33/I. (star notstv) a teprve v letech chlapeckch bydlel s rodii v domku p. 41/I., kter je myln povaovn za jeho rodn domek. Tm odpad hlavn nmitka proti zboen tohoto domku, na jeho mst me bti postaven velk njemn dm, zvlt kdy pan dkan je ochoten se dohodnout na prav hranic a regulan ry. Proto in nvrh, aby bylo usneseno domek p. 41/I. zbourati. A tak inscenovan jednostrann nvrh bez dnch historickch podklad stal se utvrzenm len mstsk rady o nesprvnosti rodnho domku Klicperova. Dolo k hlasovn, kterm byl nvrh nmstka jednohlasn pijat, proti nebyl z ptomnch nikdo. Tm byl ortel nad Klicperovm domkem vynesen a dodaten 20. srpna 1937 ho schvlilo obecn zastupitelstvo.

Mstsk ad, aby pro zamlenou demolici Klicperova domku nael oporu nebo porozumn, napsal dne 16. dubna 1937 Sttnmu pamtkovmu adu dopis. V dopise se opr o matrin zpis o narozen V. K. Klicpery v p. 33/I. Pe, e stvajc domek p. 41/I. vyaduje znanch oprav, na kter msto pi nynj finann situaci nem hrady. Proto se usnesla mstsk rada, aby domek p. 41/I. byl zbourn. Pamtn desku na domku zasazenou e penesou na skuten rodn domek V. K. Klicpery t.j. p. 33/I.

Polemika o pravosti Klicperova rodnho domku rozvinula se jet v tdenku Chlumeck listy ze dne 5. ervna, a sice v lnku pod nadpisem "Je domek p. 41/I. rodnm domkem V. K. Klicpery?", kter potvrzuje jeho pravost. To jsou ji vak posledn dozvuky sil o zachovn Klicperova domku; ji nestlo nic v cest tm, kte usilovali o jeho odstrann.

V te dob dolo v Praze k rozhodnut o zbourn domu p. 552/II. na Karlov nmst, ve kterm V. K. Klicpera zemel a kter byl oznaen pamtn deskou. Fotografii s pamtn deskou si vydalo Muzeum Chlumecka pro sv sbrky.

Msto Clumec nad Cidlinou ztratilo v roce 1937 jedinenou kulturn pamtku. Dodnes mohl dm slouit jako Klicperv pamtnk, kter by jist pivdl do naeho msta mnoho nvtvnk.