Brouk v hlav

N divadeln soubor ji podruh v krtk dob shl po osvdenm autorovi jakm je Georges Feydeau, a po jeho he Dmsk krej nastudoval jednu z jeho nejspnjch a nejhranjch her, Brouk v hlav.
Je to divadeln hra ve vaudevillovm stylu respektive fraka. Dlo je zaloeno na trivilnm pbhu neuskutenn nevry. Vyprv o tom, co vechno me zpsobit zprvu nevinn, ale vzpt mlem zkzonosn npad provit manelskou vrnost. Hra je navc okoenna zmnou osob. Tato komedie sr ironi, humorem a vtipem a m mistrn vystavnou zpletku.
Brouk v hlav je nejen divcky velmi vdn, protoe m neuviteln spd, nenech divka ani na chvli vydechnout, ale vzhledem k tomu, e je to komedie omyl, zmn, nedorozumn a rychlch pevlek, je i obrovskou kolou herectv. Ne kad herec, ne kad reisr je schopen dt G. Feydeauovi "co jeho jest". Premira tto hry byla v roce 1907 v Pai.

Pan Marcela Champsboisy se chce pesvdit zda je j jej mu vrn. Proto ho pozve anonymn do hotlku "U galantn koiky". Tam dojde k ad komickch situac. V hotelu ovem pracuje sluha Buton, kter je dvojnkem editele pojiovny pana Champsboisyho. Do toho se jet piplete bratranec pana Champsboisyho Emil, kter patn vyslovuje samohlsky, co dv podmt k dalm komickm situacm, zmnm a nedorozumnm. Po neuvitelnch zmatcch nakonec ve dobe dopadne a vrnost pana Champsboisyho je skuten bez vech pochyb.

O autorovi

Georges Feydeau (8. prosince 1862, Pa, Francie - 5. ervna 1921, tamt) byl francouzsk dramatik ry znm jako Belle Epoque.
Narodil se v Pai v dobe situovan rodin spisovatele Ernest-Aim Feydeaua. Georgesova matka, polsk imigrantka a nete vikomta de Colonne, Locadie Bogoslawa Zelewska, se asto pohybovala ve vy spolenosti, a tak se spekuluje, e Georges nen Feydeauv syn. Mezi kandidty na otce nen nikdo men ne sm Napoleon III. i Vvoda z Morny.
K divadlu inklinoval ji od tlho dtstv. Prvn hru pr napsal ji v esti letech. Bhem stedokolskch studi napsal nkolik hrdinskch dialog a jako komediln autor debutoval ve 21 letech. Prvn triumf piel o tyi roky pozdji a v roce 1892, tedy ve ticeti letech, se probojoval na pici francouzskch autor komedi sv doby. Jeho fraky byly k vidn ve vech paskch komedilnch divadlech a brzy se rozily do celho svta.
Miloval Pa. Strvil tu v podstat cel svj ivot a vtinu svch komedi zasadil prv sem. Navc sm se dost npadn podobal figurkm, o kterch tak bravurn psal. Byl typickou ukzkou vihka pelomu stolet. thl elegn, milujc umn, non ivot a poker, s milionovmi dluhy, do kterch se dostal spekulacemi na burze. Konec ivota vak neproil nkdej bonvivn zrovna astn. Trpily ho stle t잚 deprese, neschopnost koncentrace, poruchy spnku, a dokonce zchvaty lenstv. V poslednch pti letech u nebyl schopen vbec tvoit. Roku 1919 ho synov odvezli do sanatoria na periferii Pae, kde zemel 5. ervna 1921.
Georges Feydeau napsal 39 her. Patil k nejlepm a nejspnjm francouzsk dramatikm pelomu 19. a 20. stolet, jeho veselohry se s spchem dodnes uvdj na jevitch divadel po celm svt (Dma od Maxima, pln zbyten parohy, Takov ensk na krku, Brouk v hlav). Nmtem jeho fraek jsou rzn milostn dobrodrustv, kter se rozrstaj ve veejn zleitosti i pes snahu je utajit.


Hereck obsazen

Viktor Emanuel Champboisy a Bouton:Martin Mik
Kamil Champboisy:Michal Skalick
Marcela Champboisy:Vra Kmonkov
Luiza Homenides de Histangua:Soa Chloupkov
Romain Toutnel:Vclav Tlskal
Carlos Homenides de Histangua:Jaroslav Hldek
Dr. Finanche:Jaroslav Mlek
tpn, majordomus:Pavel Maleek
Yvata, jeho enaRadka Pokorn
Rugby, amerianMilan Hany
Augustin FerraillonPetr Pokorn
Olympia FerraillonLenka Mllerov
Evenie, pokojskAnna Kmonkov, alt. Alena Kvasnikov
BaptistinStanislav Houka
zkaznkJosef Voshlo

reieJaroslav Mlek
svtla, zvukTom Rika
esy, lenVladimra Mareov
kostmyJana Tukov
text sledujeJosef Voshlo